Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

Řada projektů - jakkoliv bohulibých či pro intravilán měst bytostně důležitých - je zahajována až ve fázi taktické, tedy na úrovni územního plánování, a operativní. Na strategii se ve většině případů zcela zapomíná, stejně jako na promyšlené rozdělení úkolů a odpovědnosti mezi veřejným a soukromým sektorem.

„V České republice převažuje operativní aktivita měst, strategické vedení stále nemá váhu, jakou by mělo mít," uvedl Ing. Tomáš Sýkora, vedoucí Oddělení koncepcí města Ústí nad Labem, který byl jedním z prezentujících.

Kulatý stůl byl prvním z řady podobných setkání organizovaných IURS, při nichž si zástupci státní správy a samosprávy, developeři, architekti, bankéři, výzkumní pracovníci či zástupci neziskového sektoru vyměňují své zkušenosti s jedním cílem - dosáhnout i v České republice například v otázce regenerace brownfieldů či promyšleného rozvoje sídel podobných úspěchů jako v inovativních přístupech k rozvoji měst jinde v zahraničí.

Diskuzi uvedl prezentací Martijn Kanters, český zástupce mezinároní asociace pro rozvoj měst INTA, který účastníkům sdělil své zkušenosti z nedávného světového kongresu INTA na Tchaj-wanu. Jedním z hlavních témat zde bylo governance, neboli vedení rozvoje a regenerace měst. Kanters prezentoval tři úspěšné modely governance:

a.   "Tradiční" silná vláda (Singapur a mnohá další města v Asii a na Středním východě)

b.   "Tradiční" spolupracující (Bilbao, následuje příklad VB, Nizozemí)

c.   Inovativně participativní (Brisbane)

Všechny tyto modely mají společnou silnou roli veřejného sektoru při iniciování strategií. Velký zájem mezi účastníky vzbudil model z Brisbane a strategie města do roku 2026. „V dokumentu se nedočtete o tom, kolik stanic pozemní dráhy přibude nebo kolik km silnic se postaví. Autoři materiálu vycházeli zásadně z průzkumů mezi veřejností a rozhovory s občany města. Jde o obecné i konkrétní cíle, jak dosáhnout bohatšího a spokojenějšího života pro obyvatele města. A postupně se se soukromým sektorem hledá nejlepší cesta, jak tyto vize naplnit."

V následné diskuzi byla nejčastěji zmiňována absence vizí a na nedostatečný diskurs uvažování státní správy a samosprávy. Jak se shodli účastníci debaty, v České republice se o projektech zcela běžně uvažuje pouze v kontextu čtyřletého volebního mandátu Zastupitelstva nebo Rady měst a obcí. Navíc je přístup „operativního" charakteru, strategie se vytváří až ex post a nezřídka jen proto, aby byla a aby se splnily podmínky pro získání dotací.

„První je strategie a peníze by se neměly dávat jen do betonu," shrnul za všechny PaeDr. Václav Hartman, zástupce Hradce Králové.

U menších měst a obcí, případně projektů komorního a středního charakteru, jsou vize často spojeny s týmem participujících osob. Ačkoliv - jak potvrdili zejména zástupci samospráv - obyvatelé České republiky dosud témata jako územní plán, revitalizace nebo rozvoj sídel nezařadili do svého hodnotového žebříčku. Důsledkem je nezájem a chybějící vstupní data pro řešitele projektů. Jako další problém pro úspěšné vedení projektů rozvoje a regenerace měst identifikovali účastníci diskuze nedostatek rozvojových dovedností a znalostí, vzhledem k chybějícímu integrovanému přístupu ke vzdělávání v tomto oboru. „Buď se nechce, nebo se neumí," zaznělo.

Pokud se ale podíváme na složitější projekty a vyšší investiční objemy, je nezbytná role jasného lídra, a to na jakékoliv úrovni. Takový „nositel projektu" by měl být schopen poskytnout dlouhodobou strategii rozvoje, harmonizovat všechny zapojené složky, dávat jejich aktivitám rámec a pomáhat řešit projekty. Souborně je nutná vedoucí role neboli governance. V případě problematiky týkající se rozvoje měst je nutná i koordinační a vedoucí role státu/ministerstva, tak jak to je obvyklé ve většině ostatních evropských zemí.

Vedoucí oddělení strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj, Jiří Markl, potvrdil, že právě jeho resort musí plnit úlohu lídra při řešení problematiky rozvoje a regenerace měst. MMR připravuje na první pololetí příštího roku materiál Zásady urbánní politiky, který bude obsahovat hlavní priority budoucího rozvoje měst v České republice. Ministerstvo by se také mělo ještě více než doposud stát proaktivním hybatelem společných integrovaných projektů, stejně jako koordinátorem budování partnerských sítí na národní, regionální i lokální úrovni ve smyslu spolupráce horizontální i vertikální, včetně zapojení partnerů z privátního i neziskového sektoru.

Ministerstvo životního prostředí by pak podle PhD. Martiny Páskové mělo více soustředit pozornost na ochranu životního prostředí ve městech a ne jen ve volné přírodě, jak to činí doposud. Protože environmentální otázky hrají klíčovou roli pro vyšší kvalitu života ve městech.

Na straně soukromého sektoru je pak nutné překonat „excelovou slepotu" a klást větší důraz na kvalitativní rozvoj než na kvantitativní s co největším počtem metrů čtverečných zástavby, jak se shodli zástupce společnosti Codeco i MŽP.

I developeři, kteří se kulatého stolu zúčastnili, vyslovili ochotu a vůli na svých projektech mnohem úžeji spolupracovat s veřejným sektorem. A i když se tak občas už děje, i samospráva naráží na bariéru při komunikaci s dalšími státními orgány a institucemi.

Podle Ing. Petra Náhlíka, náměstka primátora Města Plzně, je největším „potížistou" při rozvojových projektech stát se svými státními a polostátními organizacemi, které spravují jeho majetek, který mohou obce jen složitě získat.

Vedle často nulové aktivity však v současné době řadu projektů regenerace brownfieldů naprosto zastavil kvůli mediálně sledované ekologické superzakázce.

Přítomní zástupci finančního sektoru upozornili na další ožehavý problém: následkem chybějících vizí se nedostává ani projektů, jež by mohly aspirovat na spolufinancování ze strukturálních fondů. A to navzdory tomu, že před dvěma lety byla CzechInvestem zpracována komplexní metodika, která radila vlastníkům i developerům, jak postupovat například v případě revitalizace starých průmyslových areálů - Brownfields 3000.

Právě tato „šuplíková" studie a její implementace do praxe, stejně jako ukázkové příklady kvalitního a efektivního vedení projektů, se stanou tématy dalšího kulatého stolu IURS v únoru 2010.

Závěrem poskytl inspiraci pro řešení Ing. arch. Weishaupt, kterou nalezl v institucionálním zázemí První republiky z let 1920-1928, kde fungoval pouze jeden orgán pro státní investování, jedna instituce pro všechny státní investice.

Setkání se zúčastnili zástupci MMR, MŽP, Ústí nad Labem, Plzně, Hradce Králové, MČ Praha 9, ÚRM hl. m. Prahy, developerských společností Codeco, MS Development, Waystone, Vítkovice a.s., IFM Group, dále UniCredit Bank a mezinárodní asociace pro rozvoj měst INTA.

IURS - Institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s. je nezisková organizace, jejímž hlavním posláním je podporovat udržitelný rozvoj měst a obcí a zaměřujese především na zvýšení atraktivity a konkurenceschopnosti našich měst, obcí a regionů, podporu získávání nových rozvojových dovedností, rozšíření spolupráce a sdílení zkušeností soukromého a veřejného sektoru, vytváření širších demokratických partnerství s občanskými sdruženími, akademickou obcí, soukromým a veřejným sektorem, upřednostnění regenerace městského prostředí a městských brownfields před výstavbou na zelené louce.