Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

1. ÚVOD

Jak rozpoznat kvalitní budovu nebo alespoň získat informace týkající se provozních nákladů spojených s energiemi? Podle zákona o hospodaření energií 406/2000 Sb. v pozdějším znění a v blízké budoucnosti dle Směrnice EP a Rady 2010/31/ES máme povinnost u nových a u určitých rekonstruovaných a v budoucnu u všech budov vypracovat průkaz energetické náročnosti budovy. Co ale znamená, když se mluví o energetickém štítku a průkazu energetické náročnosti budovy, když jsme ze všech stran zaplavování, hesly typu: „Nízkoenergetický dům", „Pasivní dům" nebo „Nulový dům" nebo „dům získal stříbrný certifikát kvality SBToolCZ"? Tento článek se zabývá stručným popisem obsahu jednotlivých termínů a jejich souvislostmi a vazbami, neboť nejenom laik je ztracen, ale jasno v nich nemají často ani architekti či stavaři.

2. ENERGETICKÝ ŠTÍTEK

V české technické normě ČSN 730540-2/2011 je energetický štítek obálky budovy uveden v části Příloha C (informativní). Skládá se z protokolu a grafické podoby. Hodnota určující zatřídění A - G je klasifikací prostupu tepla obálkou budovy Uem [W/(m²K)], tj. průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy, který je povinně hodnocenou veličinou současně s hodnotami prostupu tepla jednotlivých konstrukcí. Uem získáme tak, že součet měrných ztrát prostupem tepla jednotlivých konstrukcí HT [W/K] vydělíme celkovou plochou obálky budovy A [m²].

3. NÍZKOENERGETICKÁ, PASIVNÍ A NULOVÁ BUDOVA

Součástí ČSN 730540-2/2011 je Příloha A (informativní) uvádějící pojmy nízkoenergetická, pasivní a nulová budova. Nízkoenergetická budova má průměrný součinitel prostupu tepla Uem [W/(m²K)] (viz. výše čl. 2. Energetický štítek) nepřekračující doporučené hodnoty definované výše zmíněnou normou a současně měrná potřeba tepla na vytápění nepřekračuje 50 kWh/(m2a) stanovená v souladu s ČSN EN ISO 13790, TNI 730329 a TNI 730330. Měrnou potřebu tepla na vytápění získáme bilančním hodnocením tj. součtem jednotlivých měrných ztrát větráním a prostupem tepla jednotlivých konstrukcí HT [W/K] vynásobených rozdílem vnitřní a venkovní teploty vzduchu v definovaném časovém kroku např. měsíc, kdy se topí a následným vydělením celkovou vytápěnou plochou budovy. Tepelné ztráty jsou redukovány tepelnými zisky z vnitřních zdrojů a slunečního záření. Výpočet dílčích hodnot pro průkaz energetické náročnosti budovy má totožný postup s uvedeným, viz níže.

V návaznosti na nízkoenergetickou budovu, pasivní a nulová budova musí splnit maximální měrnou potřebu tepla na vytápění 15 kWh/(m²a), respektive 5 kWh/(m²a). Mimo uvedené kritérium musí také splnit další kritéria, např. maximální hodnoty potřeby primární energie. Pro pasivní domy je v potřebě primární energie obsažena spotřeba energie na vytápění, chlazení (uvažuje se, že projekt je zpracován tak, že chlazení není potřeba), příprava teplé vody a pomocná elektrická energie na provoz energetických systémů budovy. U nulové budovy je tento okruh ještě rozšířen o spotřeby energie na umělé osvětlení a elektrické spotřebiče (pouze pro Úroveň A). Označení pasivní nebo nulový dům tak ve své podmínce splnění kriterií potřeby primární energie překonává v současnosti legislativou vyžadovaný a níže popsaný průkaz energetické náročnosti budovy a jde směrem sledovaným environmentálními kritérii v komplexním hodnocení kvality budov např. metodikou SBToolCZ.

4. PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Zákon o hospodaření energií 406/2000 Sb. v pozdějším znění předepisuje pro nové budovy, některé rekonstruované budovy a při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí (nových nebo některých rekonstruovaných) tzv. průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), který stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit. Způsob zpracování a obsah PENB specifikuje vyhláška č. 148/2007 Sb. v pozdějším znění o energetické náročnosti budov.

Základním srovnávacím a posuzovaným kritériem je měrná roční spotřeba energie budovy (parametr vhodný k porovnávání s budovami stejného typu), která se stanoví poměrem celkové roční spotřeby energie budovy ku celkové půdorysné a vytápěné/chlazené ploše budovy [kWh/m2]. Celková roční spotřeba energie se stanoví bilančním hodnocením jako součet jednotlivých dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce zahrnující vytápění, chlazení, větrání, klimatizování budovy, přípravu teplé vody a osvětlení při standardizovaném užívání.

Z hlediska vytápění se použije postup popsaný výše v čl. 3 (potřeba energie na vytápění). Další transformací, tj. zohledněním účinnosti výroby energie zdrojem se získá dodaná energie na vytápění. K této hodnotě se přičte hodnota zohledňující spotřebu pomocné energie na vytápění. Výsledkem je pak celková spotřeba energie na vytápění. Po vydělení celkovou plochou budovy se získá měrná spotřeba tepla na vytápění [kWh/m2]. Obdobným principem se získají i další dílčí spotřeby energie, které se uvednou v grafickém znázornění a v protokolu PENB (jak po dílčích spotřebách tak jako souhrná spotřeba).

Celý článek + grafy najdete ZDE

Autor: Jiří Tencar, earch.cz, zveřejněno dne 2. 5. 2012