Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

Ale i když jsou ceny tuzemských nových rezidenčních nemovitostí ve srovnání s mnoha zeměmi střední Evropy nejvyšší, dokážeme si je pořídit rychleji. Zatímco běžnému Čechovi stačí ke koupi bytu o velikosti 70 metrů čtverečních už 6,9 hrubých ročních platů, Maďar a Slovinec jich potřebuje více než sedm. Brit pak dokonce jedenáct.

Vyplývá to z analýzy vývoje cen nemovitostí na rezidenčních trzích za rok 2015 v 17 zemích Evropy, Rusku a Izraeli, kterou už popáté sestavila společnost Deloitte.

Za 200 tisíc eur si lidé v České republice mohou pořídit více než stometrový nový byt, což je mírně pod evropským průměrem. V případě Polska je to ale více než 180 m², v Maďarsku dokonce 196 m². Navzdory vysokým cenám rezidenčního bydlení v Moskvě, které celostátní průměr převyšují o více než 350 procent, lze největší byt za fixní částku 200 tisíc eur koupit v Rusku (280 m²). Naopak nejnižší výměra bytu byla zaznamenána ve Velké Británii (39 m²).

Pokud jde o srovnání evropských měst, rozdíly mezi jednotlivými metropolemi jsou ještě výrazně vyšší. Ve vnitřním Londýně lze za tuto sumu koupit pouze malý pokoj o výměře 11 m². Naopak zdaleka nejvyšší výměru vykazoval maďarský Debrecín (201 m²), následovaný ruským Jekatěrinburgem (199 m²) a maďarským Györem (188 m²).

„Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami z hlediska cen rezidenčních nemovitostí v rámci Evropy jsou velké. Za částku, za kterou si lze v zemích střední a východní Evropy pořídit luxusní mezonet, není možné v Londýně nebo Paříži koupit ani jednopokojový byt,“ říká Diana Rádl Rogerová, partnerka, v Deloitte zodpovědná za odvětví nemovitostí ve střední Evropě.

Aktuální Deloitte property index se zaměřil i na průměrné ceny bydlení za metr čtvereční ve vybraných evropských zemích. V meziročním srovnání se v jednotlivých zemích vývoj cen nemovitostí tradičně lišil. Nejvyšší meziroční růst byl zaznamenán v Irsku (+27 %), Izraeli (+10,8 %) a Španělsku (+10,6 %). Ceny nemovitostí ve Velké Británii po silném růstu v minulém roce letos vzrostly pouze mírně, a to o 3,2 procenta. K největšímu meziročnímu poklesu ceny za metr čtvereční došlo vlivem oslabení Rublu vůči euru v Rusku (-24,6 %).

Průměrná transakční cena nových nemovitostí v Praze byla v roce 2015 ve výši 2 140 euro za metr čtvereční. Koupě nemovitosti v Praze tak byla o 22 % dražší než ve Varšavě (1 760 euro) a dokonce o 73 % nákladnější než v Budapešti (1 240 euro). Vůbec nejlevnějším větším městem v Evropském srovnání byl maďarský Debrecín, kde metr čtvereční v průměru stál 1 000 euro. Naopak vůbec nejdražší byla oblast vnitřního Londýna s cenou 18 130 euro za metr čtvereční a Paříž s 10 700 eury za metr čtvereční.

“Na základě dat za Českou republiku z Cenové mapy prodejních cen víme, že se cena nového vlastního bytu v Praze z minulého roku v porovnání s jinými evropskými metropolemi výrazně nezměnila. Naopak, ceny některých ostatních evropských měst rostly až dvouciferným tempem. Ceny vnitřního Londýna vzrostly o 29 procent ceny v Dublinu o 21 procent. Vůbec největší změnu ale zaznamenala portugalská města. V Lisabonu cena za rezidenční nemovitost vzrostla o 33 procent a v Portu dokonce o 49 procent,“ doplňuje Petr Hána, manažer oddělení nemovitostí společnosti Deloitte. 

Průměrná transakční cena za novou rezidenční nemovitost byla v České republice v roce 2015 ve výši 1 920 euro, čímž je bydlení v Česku dražší než v Polsku (1 110 euro) a v Maďarsku (1 020 euro). Přestože ceny rezidenčních nemovitostí v České republice převyšují ceny v ostatních státech střední Evropy, stále patří k těm nejdostupnějším v regionu.

„V evropském srovnání se v dostupnosti bydlení Česká republika drží mírně nad průměrem. Nejdostupnější bydlení v Evropě je u našich západních sousedů v Německu, kde je třeba pouze 3,3 hrubého ročního platu na pořízení nemovitosti. Naopak obyvatelé Velké Británie musí průměrně spořit téměř jedenáct ročních platů. Otázkou zůstává, jak se tato situace změní po referendu o Brexitu,“ dodal Vojtěch Petrík, konzultant v oddělení nemovitostí společnosti Deloitte.

K nejvyšší intenzitě bytové výstavby ze všech sledovaných zemí docházelo v loňském roce v Rusku (8,4 započatých bytů na 1 000 obyvatel) a v Rakousku (7,6 započatých bytů na 1 000 obyvatel). Nejnižší intenzita bytové výstavby v roce 2015 byla v Portugalsku společně s Itálií (shodně 0,8 započatého bytu na 1 000 obyvatel).

Celou studii s názvem Property Index naleznete na www.deloitte.com/cz/property-index.

Zdroj: TZ Delloite