Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

Po dvou letech nadvlády Londýna se Paříži v roce 2015 podařilo získat zpět první příčku v hodnocení 50 světových měst. Sydney, které se od roku 2011 pravidelně umísťovalo v první trojce, nyní kleslo na čtvrté místo, když jej předstihl New York a právě i Paříž.

Tyto výsledky vyplývají z aktuální studie Anholt-GfK City Brands Index^SM (CBI^SM) prováděné jednou za dva roky. Poslední průzkum proběhl loni v září, tedy asi dva měsíce před listopadovými útoky v Paříži.

Simon Anholt, který je autorem indexu a pracuje také jako nezávislý vládní poradce, vysvětluje: „Průzkum se konal před listopadovými útoky v Paříži. Pokud však můžeme soudit z předchozích zkušeností, vnímání města postiženého útoky se z dlouhodobého hlediska příliš nezmění. Útoky sice mohou dočasně poznamenat chování lidí vůči Paříži, ale nemají vliv na důvody, proč ji považují za krásnou nebo oceňují její kulturní život a příležitosti, které nabízí. A právě tento typ faktorů index CBI měří.“

Studie komplexně a detailně hodnotí image jednotlivých měst, jejich postavení a atraktivitu na základě šesti klíčových aspektů:

• Věhlas (mezinárodní význam a postavení)
• Místo (fyzické prostředí a doprava)
• Základní předpoklady (základní podmínky, jako například cenově dostupné bydlení a úroveň veřejných služeb)
• Lidé (přátelskost, kulturní rozmanitost, pocit bezpečnosti)
• Náboj (zajímavé aktivity)
• Potenciál (ekonomické a vzdělávací příležitosti)

Nejvyššího celkového skóre dosáhla Paříž, která tak předčila Sydney i Londýn a dostala se na první příčku. Ta jí patřila už v roce 2011, ale v roce 2013 o ni opět přišla a klesla na třetí pozici.  

Dalšími městy z první desítky, která si výrazně polepšila, jsou také Berlín a Amsterdam. Berlín předběhl Amsterdam, Melbourne, Vídeň, Toronto a Washington D. C. a usadil se na sedmém místě (oproti dvanácté příčce v roce 2013). Melbourne, Vídeň, Toronto a Washington D. C. za sebou nechal i Amsterdam, který poskočil z jedenáctého místa v roce 2013 na současné osmé. Washington D. C. klesl v porovnání s rokem 2013 z šesté příčky na desátou a ocitl se tak na samé hranici elitní světové desítky. Opustilo ji Toronto a Vídeň, kterým nyní patří jedenáctá a třináctá pozice.

Výsledky dle jednotlivých aspektů

Když se zaměříme na jednotlivé faktory, ze kterých celkový index vychází, zjistíme, že největší světový věhlas mají Londýn, Paříž a New York. Pokud jde o atraktivitu místa, vévodí žebříčku Paříž následovaná Sydney a Římem. Z hlediska základních předpokladů se na první příčce umístilo Sydney, na druhé Berlín a na třetí Amsterdam. U Sydney je také nejlépe hodnocen aspekt lidí, kde jej v první trojce doplňuje ještě Toronto a Amsterdam. Jako města s největším nábojem jsou pak vnímány Paříž, New York a Londýn. Co se potenciálu týče, nejlépe si vede New York, za nímž se umístil Londýn a Sydney.

Vadim Volos, senior viceprezident pro veřejné záležitosti a poradenství a vedoucí oddělení NBI^SM ve společnosti GfK, dodává: „První trojice světových měst, do které patří Paříž, Londýn a New York, poměrně zaostává v kategorii základních předpokladů a lidí. Díky tomu se do první pětky v hodnocení těchto dvou aspektů dostala města s celkově nižším skóre, jako například Toronto, Berlín a Amsterdam, což jim napomohlo k lepší pozici v mezinárodním srovnání.“ 

Celkově sedmý Berlín se z hlediska základních předpokladů umístil na druhé příčce, zatímco celkově osmý Amsterdam vybojoval třetí pozici jak u faktoru lidí, tak základních předpokladů. Torontu, které je celkově jedenácté, patří za tyto oblasti druhé a páté místo. Barcelona a Vídeň (celkově dvanáctá a třináctá příčka) se na základě hodnocení místa umístily na čtvrté, respektive páté pozici.

Česká republika

Praha si oproti 27. místu z roku 2013 polepšila, když se posunula na 25. příčku a dostala se tak do první poloviny žebříčku 50 měst, která byla do studie zahrnuta. (Průzkum se koná pouze jednou za dva roky, protože celosvětové vnímání měst se nemění příliš rychle.)  Předběhla tak Hongkong, který byl v roce 2013 na 25. pozici a nyní mu patří 26. místo.

Pokud se podrobněji podíváme na šest hlavních aspektů, podle nichž se určuje celkový index, lidé z celého světa hodnotí na Praze pozitivně zejména její náboj (19. příčka ze všech 50 měst), atraktivitu místa (20. příčka) a lidi (25. příčka). Dobrých výsledků dosáhla i v kategoriích věhlasu a potenciálu, kde skončila 32.

Pokud máte zájem o podrobnější informace o hodnocení CBI^SM za rok 2015, kontaktujte Vadima Volose na adrese Vadim.Volos@gfk.com.

O indexu Anholt-GfK City Brands Index^SM 2015

Index Anholt-GfK CBI^SM měří image 50 měst na základě následujících faktorů: věhlas, místo, základní předpoklady, lidé, náboj a potenciál. Studie pro rok 2015 vychází z celkem 5166 rozhovorů prováděných v Austrálii, Brazílii, Číně, Francii, Indii, Jižní Koreji, Německu, Rusku, Velké Británii a USA, přičemž v každé zemi bylo realizováno vždy minimálně 500 rozhovorů. Dotazování probíhalo online a účastnili se jej respondenti starší 18 let. Na základě aktuálních parametrů online populace byly vzorky z jednotlivých zemí zpracovány tak, aby výsledné vážené hodnoty odpovídaly klíčovým demografickým charakteristikám online populace dané země včetně věku, pohlaví a dosaženého vzdělání. Terénní výzkum byl prováděn od 10. do 23. září 2015.

Přehled 50 měst hodnocených v rámci studie:

Západní Evropa: Amsterdam, Barcelona, Basilej, Berlín, Brusel, Dublin, Edinburgh, Londýn, Madrid, Milán, Paříž, Řím, Stockholm, Ženeva, Mnichov*

Střední a východní Evropa: Istanbul, Moskva, Praha, Varšava, Vídeň

Asie a Tichomoří: Auckland, Bangkok, Bombaj, Hongkong, Melbourne, Peking, Singapur, Soul, Sydney, Šanghaj, Tokio

Severní Amerika: Chicago, Denver, Filadelfie, Los Angeles, New York, Seattle, Toronto, Washington D. C., Dallas Fort Worth*, Houston*

Latinská Amerika: Buenos Aires, Mexico City, Rio de Janeiro

Střední východ a Afrika: Dauhá, Dubaj, Durban, Johannesburg, Káhira, Kapské město

O Simonu Anholtovi

Profesor Simon Anholt je uznávanou světovou kapacitou v oblasti mezinárodní image a identity. Několik let byl místopředsedou britské diplomatické rady Public Diplomacy Board a pracoval také jako nezávislý poradce hlav států a představitelů vlád z více než 50 dalších zemí. V roce 2005 vypracoval koncept indexu Nation Brands Index^SM a City Brands Index^SM. Je předsedou neziskové organizace Anholt Institute sídlící v Kodani, zakladatelem a emeritním editorem čtvrtletníku Place Branding and Public Diplomacy a také autorem publikací Brand New Justice, Brand America, Competitive Identity a Places: Image, Identity, Reputation. V roce 2009 získal cenu Nobels Colloquia za ekonomii a v roce 2013 mu byl udělen titul četného profesora politologie na University of East Anglia.

Zdroj: TZ GfK