Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

Avizovaná proinvestiční politika současné vlády se začíná projevovat na výsledcích vypsaných výběrových řízení. Veřejné instituce vypsaly v prvních dvou měsících roku 2015 stavební zakázky za 17,6 miliardy korun. To představuje meziroční nárůst o 14,1 procenta. Ve Věstníku veřejných zakázek našly společnosti celkem 410 soutěží, což však z pohledu počtu zakázek představuje drobný pokles (o 3,3 %).

„Výhled na další měsíce ukazuje na růst objemu veřejných stavebních zakázek. Ředitelé stavebních firem tato očekávání potvrzují, a proto i mírně nadpoloviční většina velkých firem již plánuje nabírat nové zaměstnance v průběhu roku, aby byla schopna tuto budoucí poptávku uspokojit,“ uvádí Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

„Je potěšitelné, že díky proinvestiční politice současné vlády roste naše ekonomika prakticky ve všech základních atributech. V prvních měsících roku 2015 registrujeme nebývalý zájem investorů napříč všemi sektory. Za velmi důležitý proto považuji restart stavební výroby. V lednu jsme zaznamenali její meziroční růst o téměř šest procent, rostlo pozemní i inženýrské stavitelství, očekáváme růst bytové výstavby a nové pracovní příležitosti v tomto sektoru. Právě veřejné zakázky představují jeden z klíčových zdrojů oživení našeho stavebnictví,\" komentuje vývoj Jiří Koliba, náměstek pro stavebnictví ministra průmyslu a obchodu.

V analyzovaném období leden a únor roku 2015 se státu podařilo vybrat dodavatele na práce za 9,8 miliardy korun. V prvních dvou měsících letošního roku ve srovnání se stejným obdobím minulého roku dokončili veřejní investoři o 11,6 procenta více výběrových řízení. Finanční hodnota je sice v porovnání s minulým rokem téměř o pětinu nižší (18,7 procenta), ale tento pokles hodnoty způsobila zejména jedna velká zakázka statní (společnosti ČEPS z února 2014 za 2,2, miliardy korun), která byla zadána jako dvouletá. Pokud bychom tuto zakázku modelově z analýzy vyloučili, dostaneme se za leden až únor 2015 zhruba na úroveň minulého roku.

„Růst táhnou především inženýrské stavby (komunikace, železnice, atd.), což je samozřejmě dobrá zpráva po létech „vyhladovění“, ale zároveň to znamená, že pozemní stavitelství stále stagnuje. Výběry jsou realizovány především s parametrem nejnižší ceny, přestože jsou dostatečně známé neblahé důsledky tohoto systému výběru,“ upozorňuje Ivo Kovalík, ředitel společnosti Arch.Design, s.r.o.

Aktuální výhodu inženýrského stavitelství potvrzuje také Zdeněk Pokorný, předseda představenstva VCES, a. s.: „Výsledky prvních dvou měsíců letošního roku z pohledu objemu vypsaných veřejných stavebních zakázek potvrzují mírný optimismus, který si stavebnictví nese z loňského roku. Ve výhodnější pozici jsou projekty dopravních staveb; objem veřejných zakázek v oblasti pozemních staveb a vodohospodářských projektů si na znovunastartování svého růstu ještě musí počkat. Rezervy stále přetrvávají v uzavírání výběrových řízení. Pokud by se podařilo uzavřít všechny v loňském roce vypsané tendry (třetina tendrů vypsaných v roce 2014 není doposud uzavřena), dostalo by české stavebnictví další, tolik potřebný impuls k růstu.“ „Rostoucí objem zakázek je jistě příjemný. Velikou škodou je, že nás šestileté „hubené“ období připravilo o část kvalitních pracovníků, které nyní budeme postrádat,“ doplňuje Vladimír Steiner, provozní ředitel Schindler CZ.

Největší zakázku za 520 milionů korun, kterou ukončila v únoru 2015 Správa železniční a dopravní cesty na modernizaci traťového úseku Brno-Maloměřice – Brno-Židenice, získala stavební společnost Ridera Stavební a. s. Největší zakázku Ředitelství silnic a dálnic za 368 milionů na rozšíření silnice I/37 Pardubice –Trojice vyhrálo Sdružení firem M-SILNICE, EUROVIA a MADOS.

Výsledky vývoje veřejných zakázek z roku 2014 ukazují, že v loňském roce byly oznámeny zakázky v hodnotě celkem 133,8 mld. korun, z čehož bylo později zadáno 70,3 mld. korun (tedy 53 % z oznámených). Skutečná zadaná hodnota jich však byla jenom 59,9 mld. korun, protože zadaná hodnota byla zatím o cca 15 % nižší než při oznámení. Z celkového objemu oznámených zakázek byly později zrušeny zakázky za 17,2 mld. korun (tedy cca 13 % z oznámených). Po odečtení zadaných a zrušených zakázek zbývá v systému ještě 46,3 mld. korun (tedy 34 %), které nebyly zatím zadány nebo zrušeny. „Výběr nejlevnějšího dodavatele se investorům nevyplatí. Uspořené peníze zaplatí za následné opravy,“ vysvětluje Robert Mikeš, marketingový ředitel divize Weber, Saint-Gobain Construction Products CZ, a. s. To potvrzuje i Branislav Bačo, Business Manager Ruukki ČR a SR: „Více peněz bude stát veřejné investory také následný provoz. Naše materiály jsou sice dražší, ale dbáme na nejvyšší kvalitu. Následná energetická úspora se významně projeví na ceně provozu a návratnosti počáteční investice.“

Zdroj: CEEC Research