Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

Výsledky prvních tří čtvrtletí roku 2014 ukazují na rostoucí jak počty, tak i objemy nových výběrových řízení na stavební zakázky od veřejných investorů. V porovnání s loňským rokem vzrostl počet vypsaných soutěží i jejich předpokládaná hodnota, a to v obou případech o třetinu (růst počtu o 33,6 procenta, růst objemu o 34,1 procenta). Téměř tři tisícovky zakázek (2789) za 105,9 miliardy korun mohou směle atakovat rekord roku 2012, který byl ve vypisování, díky změně Zákona o zadávání veřejných zakázek, dlouhodobě nejúspěšnější: (2011(1-9) – 85,1 miliardy, 2012(1-9) – 108,5 miliardy, 2013(1-9) – 79,0 miliardy).

„Veřejní investoři se snaží zlepšit předchozí neradostnou situaci v oblasti zadávání veřejných zakázek. Problémem ale zůstávají dlouhé lhůty pro realizaci výběrových řízení a zadání stavebních zakázek. Z výběrových řízení zahájených v letošním roce bylo zadáno k realizaci pouze 36 % objemu zakázek. Většina zadaných zakázek tak pochází z výběrových řízení, která byla zahájena v roce 2013 nebo i dříve. Situaci by ale měla částečně zlepšit novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která nabude účinnosti od ledna 2015,“ vysvětluje situaci Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

„Doufejme, že nedojde k efektu „přehlcení“ trhu, kdy po mnoha letech nekoncepčního přístupu ke kontinuálnímu postupu v zadávání veřejných zakázek se nyní se zakázkami roztrhl pytel. Mnoho podnikatelských subjektů na takovýto razantní nástup nemusí být personálně a technicky připraveno, což může vést k problémům jak při realizaci, tak i při přípravě. Nicméně, po letech letargie, vítejme konečně jakýsi rozjezd,“ říká Zdeněk Jeřábek, statutární ředitel společnosti INFRAM a.s.

Konkrétně v září však státní instituce vypisovaly výběrová řízení spíše na menší zakázky. Počet zakázek totiž sice vzrostl o více než polovinu – o 62,6 procenta, jejich celková hodnota ale o desetinu poklesla (o 12,1 procenta). Podle nejnovějších údajů Věstníku veřejných zakázek mohly firmy v září 2014 soutěžit „jen“ o zakázky v očekávané hodnotě 9,7 miliardy korun, nicméně v září 2013 to ale bylo znatelně víc, a to 11 miliard korun. Naopak v září 2012 a v září 2011 bylo zakázek méně (za 4,7 miliardy korun, respektive 4,2 miliardy korun). Pokles hodnoty oznámených stavebních zakázek je zčásti také důsledkem relativně vysoké základny z roku 2013, kdy byly vypsány miliardové zakázky SŽDC (Uzel Plzeň, 1. stavba - přestavba pražského zhlaví a revitalizace trati České Budějovice–Volary).

\"Vypisování stavebních zakázek je velmi dobrým trendem pro české hospodářství. Špatným trendem však je častá neschopnost zadávací řízení v přiměřeném čase dokončit, výběr pouze podle nejnižší ceny a díky tomu také mimořádně nízké ceny, které nemohou zajistit kvalitu,“ doplňuje Martin Janoušek, předseda KAVZ. A Pavel Schlitter, obchodní ředitel společnosti  SITEL, spol. s r.o. dodává: „Všichni v oboru doufají, že větší počet zakázek by mohl vést k návratu k přiměřeným cenám a ne nutnosti získávat zakázky za každou cenu. Velké stavební firmy by měly opustit segment malých stavebních zakázek, do kterého byly nuceny v posledních letech přejít. Celý proces by měl vést ke stabilizaci sektoru a ke skutečnému obnovení vnímání kvality, spolehlivosti a stability oproti vnímání pouze ceny, což je současný trend.  Snad se očekávaní naplní a nebude to trvat příliš dlouho.

Hodnotíme-li výběr konkrétního realizátora stavby, můžeme považovat první tři čtvrtiny letošního roku za nadměrně úspěšné pro stavební firmy. V porovnání se stejným obdobím minulého roku sice poklesl počet ukončených výběrových řízení o 6,5 procenta na 4242 zadaných zakázek, jejich finanční hodnota ale významně vzrostla (22,7 procenta) na téměř devadesát miliard korun (88 miliard korun). Mezi lety 2011–2013 byly od počátku roku do konce září vysoutěženy zakázky v průměru za 8 miliard korun měsíčně, v roce 2014 (leden až září) se jednalo v průměru o 9,9 miliardy korun měsíčně. To svědčí především o soutěžení a zadávání větších investičních záměrů. „Doufejme, že stavební firmy budou podávat rozumné nabídky. Jde o značné zvýšení investic do našeho sektoru. Nesmyslné ceny, které často nepokrývají ani náklady, poškozují především dodavatele a malé podnikatele. Pro příklad, kdy malé realizační firmy ukončil činnost kvůli prodlevám v placení nebo dokonce neplacení, bych nemusel chodit daleko,“ říká Robert Mikeš, marketingový ředitel společnosti SGCP Weber.

V průměru necelou čtvrtinu z celkového objemu zakázek zadala v průběhu tohoto období od začátku roku Správa železniční dopravní cesty společně s Ředitelstvím silnic a dálnic (obě organizace dohromady). U SŽDC šlo o zakázky za 13,2 miliardy korun a byl zde zaznamenán výrazný nárůst. V loňském roce byla tato částka u stejné organizace o 28 procent nižší. To ŘSD si oproti prvním devíti měsícům minulého roku pohoršilo o 6 procent, na 7,6 miliardy korun.

„Personální nestabilita v některých státních úřadech a organizacích je příčinou pomalého vypisování, ale i zadávání veřejných zakázek. A musíme se modlit, abychom nezůstali na „konci potravinového řetězce“ subdodavatelů a aby na nás ještě něco z koláče zbylo,“ popisuje situaci ve stavebnictví Branislav Bačo, business manager společnosti Ruukki ČR, SR. Nárůst veřejných zakázek na výstavbu a rekonstrukce je pozitivním faktem. Tuto skutečnost ale bohužel negativně ovlivňuje několik faktorů. Jedním je enormně dlouhá prodleva mezi vypsáním zakázky a jejím zadáním, tím dalším je neustálé soutěžení na nejnižší cenu a v neposlední řadě pak letošní \"nešvar\", že v průměru každá pátá vysoutěžená veřejná zakázka je nakonec zrušena. Tyto aspekty se velice negativně odráží v ekonomice společností ve stavebnictví, potvrzuje Vladimír Steiner, provozní ředitel společnosti Schindler pro Českou republiku.