Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

Problémem ale zůstává potenciální možnost opakování situace z minulého roku, kdy veřejní investoři zrušili až 28 procent všech vyhlášených zakázek. Vyplývá to z nejnovějších údajů výzkumu zpracovaného analytickou společností CEEC Research na základě dat uveřejněných na konci měsíce května 2014 ve Věstníku veřejných zakázek.

V pátém měsíci letošního roku bylo ve Věstníku veřejných zakázek vyhlášeno 783 nových zakázek, což představuje meziroční nárůst o 8,3 procenta. Pokud bychom zachovali srovnatelné limity pro velikost zakázek, které platily v minulém roce (před novelou ZVZ), růst by byl ještě mírně vyšší (o 12,7 procenta). Hodnota zakázek vypsaných v květnu dosáhla 25,4 mld. korun, což znamená nárůst oproti květnu minulého roku o 3,1 procenta (při zachování srovnatelných limitů by to bylo 3,6 procenta).

Při srovnání období prvních pěti měsíců letošního roku se stejným obdobím loni je zřejmé, že došlo k viditelnému nárůstu, a to jak počtu, tak i objemu nově vyhlašovaných zakázek z veřejných zdrojů. V lednu až květnu 2014 bylo ve Věstníku VZ vyhlášeno 3551 zakázek, což je ve srovnání s předchozím rokem až pětinový nárůst (20,5 procenta). Za několik posledních let se tak jedná o úplně nejvyšší počet VZ. Pokud se podaří tyto zakázky zadat k realizaci, může česká ekonomika očekávat přidělení více než sto miliard korun (106,1 miliardy korun), tedy o 17,6 procenta více peněz, než ve stejném období loňského roku.

„Aktuálně je vidět výraznou snahu veřejných zadavatelů vyhlašovat soutěže na nové zakázky. Pro firmy jsou ale klíčovými zakázky již reálně zadané, na nichž mohou jejich zaměstnanci začít pracovat. A zde již výsledky tak optimistické nejsou. Komplikacemi jsou také někdy průtahy v realizaci výběrových řízení – jen ze zakázek vyhlášených veřejnými investory v roce 2013 nejsou stále ještě zadány k realizaci zakázky v hodnotě 54,5 miliardy korun,“ komentuje aktuální situaci v oblasti veřejných zakázek Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

Téměř polovinu z tohoto objemu představují zakázky stavební (49,4 procenta). „Údaje o růstu počtu i objemu vyhlašovaných veřejných zakázek považuji za potěšující zprávu, oživení trhu veřejných zakázek by mělo pomoci zejména sektoru stavebnictví i české ekonomice jako celku. Pokračujeme v práci na novém zákonu o veřejných zakázkách s cílem vytvořit nástroje a pravidla, které umožní efektivní a transparentní zadávání veřejných zakázek a v konečném důsledku podpoří ekonomický růst v ČR,“ komentovala nejnovější analýzu Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj.

Mezi významné vypisovatele zakázek na výstavbu a rekonstrukce patří například Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty. Tyto dvě instituce mají připravené k realizaci zakázky za 7,5 miliardy korun. Loni však Státní fond dopravní infrastruktury neproinvestoval všechny rozpočtované prostředky, a řada vyhlášených zakázek tak zůstala bez realizace.Přílišný optimismus nesdílí Petr Čížek, předseda Sdružení pro výstavbu silnic Praha a jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o. Zejména u ŘSD poukazuje na nepřipravenost výběrových řízení. Týká se to mimo jiné zejména neexistence kvalifikovaných a korektních obchodních podmínek. Situaci přirovnává k roku 2012, kdy ŘSD nekvalifikovaně vypsalo soutěže na modernizaci prvních úseků D1. Důsledkem tehdy bylo více než tři tisíce dotazů a připomínek a více než půlroční prodloužení zadávacího řízení. Má obavy, že se obdobná situace bude letos opakovat. Navíc začíná již druhé pololetí roku a výběrová řízení na rozhodující stavby prakticky ještě nezačala.

„Z veřejně dostupných materiálů SFDI se lze dočíst, že pro roky 2015 a 2016 chybí finanční zdroje, a tudíž existuje riziko nedočerpání prostředků Operačního programu Doprava I (2007-2013). Výstavba dopravní infrastruktury přitom patří mezi investice s mohutným ekonomicky prorůstovým dopadem. Odhaduje se, že až padesát procent proinvestovaných prostředků se vrací ihned zpět do státního rozpočtu formou DPH, daní a odvodů, a také multiplikačních efektů. Nehledě na to, že kvalitní infrastruktura je otázkou celospolečenskou, je to záležitost podmiňující rozvoj celého státu,“ upozorňuje Zdeněk Jeřábek, generální ředitel společnosti INFRAM.

Rušení vyhlášených zakázek a nečerpání rozpočtů je právě tím problémem, který zůstává velkým rizikem pro příliv nových zakázek v letošním roce. Z celkového počtu vyhlášených veřejných zakázek bylo v minulém roce zrušeno až 28 procent všech zakázek, tj. téměř na každou třetí veřejnou zakázku připravovaly firmy své nabídky zbytečně. Aktuální údaje ukazují, že za prvních pět měsíců bylo zatím zrušeno jen 12 procent vyhlášených zakázek, ale tento podíl zcela jistě naroste s postupujícím časem (k rušení zakázek dochází zpravidla až několik měsíců po jejich vyhlášení, tudíž od začátku roku je to ještě příliš krátký časový horizont).

\"Na množství zakázek vypsaných v prvním čtvrtletí letošního roku mohla mít vliv i \"technická novela ZVZ\", odsouhlasená v listopadu 2013, která zjednodušila zadávací řízení, a kdy někteří zadavatelé raději počkali na platnost výše uvedené novely a začali vypisovat výběrová řízení až po 1. lednu letošního roku. Dopad novely na rušení zakázek bude možné posoudit později,\" doplňuje Marek Svoboda, předseda představenstva Pragoprojekt a.s.

Celkově bylo v lednu až květnu rou 2014 zadáno 4371 zakázek, a pokud bychom modelově upravili data při srovnatelných limitech a porovnali výsledky se stejným obdobím roku 2013, díky předchozím růstovým měsícům dostaneme meziroční nárůst počtu zadaných zakázek o 16,5 procenta (při zachování původních limitů). Jejich celková hodnota meziročně vzrostla o 36,6 procenta (při zachování původních limitů) na 159,6 miliardy korun. Vývoj ale značně ovlivnily tři velké zakázky společnosti ČEPRO v celkové hodnotě 88,4 miliardy korun. Pokud bychom soubor modelově upravili tak, aby byly meziroční základny objektivně porovnatelné, poklesl by podle nejnovějších údajů Věstníku veřejných zakázek objem veřejných zakázek reálně o 2,6 procenta.

Zdroj: CEEC Research