Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

Vysoký komín kotelny u továrny Rustonka patřil neodmyslitelně k vltavské nivě pražského Karlína. Impozantní budova přádelny s bohatě členitou fasádou pak zase ke koloritu Bystřan na Teplicku (viz článek Secesní přádelna jde k zemi).

To už však neplatí. Letos nadobro zmizely. A s nimi i další fabriky, mnohdy pamatující doby průmyslové revoluce. Pohled na přibývající hromady suti děsí památkáře, architekty i historiky.

\"Situace je poměrně tristní. Průmyslové dědictví je zatím u nás jako památka téměř nerozeznané, teprve objevované,\" zmiňuje historik architektury Benjamin Fragner.

Ve společnosti je nyní cítit určitý posun ve vnímání industriální architektury a vůbec ve významu českých továren. Národní památkový ústav zřídil v Ostravě odborné pracoviště, které se na průmyslové památky zaměřuje.

\"Vyšší míra specializace umožní větší odbornost v této oblasti a kvalifikovanější rozhodování, což bude prospěšné jak pro památkovou péči, tak pro vlastníky takových objektů,\" říká ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Pro některé cenné tovární areály je už však pozdě. Četnost bourání je v posledních letech nebývalá. Proč se tak děje, odborníci nedokážou vysvětlit. \"Obecně je to problém v celé Evropě. Naráz zanikla spousta průmyslových závodů, významných svou historií i architekturou. U nás to akorát přišlo trochu později než v západní Evropě, ale o to nárazověji v devadesátých letech,\" popisuje Fragner.

Spekulace, české specifikum

Česko je navíc specifické tím, že do osudu mnoha továren vstoupily spekulativní zájmy. Někde není vlastník dostatečně znám dodnes. Areály mezitím zchátraly a nyní je těžké přemlouvat investory, aby je zachránili. Ti často raději volí demolici.

Je to méně pracné, novou budovu si nechají postavit na míru a mnohdy i ušetří peníze. Nicméně existují případy, kdy se stařičkým areálům podařilo nové využití nalézt, a tím je zachránit. Nedávným příkladem budiž výrobna firmy Podzimek v Třešti či nedaleká továrna No. 8 v Humpolci. Rovněž se povedla úprava parního mlýna v pražských Holešovicích.

Ve Vítkovicích se to sešlo

Ve výčtu nesmí chybět ani přestavba plynojemu v multifunkční aulu Gong v Dolních Vítkovicích od architekta Josefa Pleskota.

Tam se to sešlo: kvalitní architekt a více peněz na velkorysé úpravy. Mohli se rozmáchnout. Investor Jan Světlík vsadil právě na historickou hodnotu průmyslového areálu železáren. Vlastně mu ani nic jiného nezbývalo, protože je pod nejvyšší památkovou ochranou.

Získal granty a svým přístupem si udělal tu nejlepší reklamu. Kdyby tam vybudoval novostavbu, tak ani zlomkem nevzbudí takovou pozornost. Jde přesně o ten příklad, kdy přiměřené využití objektu tohoto typu s jeho historií může sloužit pro vydělávání dalších peněz a především pro vytváření určité popularity, což každá investice vždycky potřebuje.

Najít dost financí, či osvíceného investora se však samozřejmě nepodaří všude. Třeba taková sirkárna v Sušici, podnik s nebývalou historií a jedna z nejvýznamnějších továren u nás. Na místě světoznámé fabriky má v budoucnu stát supermarket. Historický význam pro nevelké město v Pošumaví a celý stát je přitom nepopiratelný.

Právě to ctí ve Velké Británii, Německu či Francii, kde se při ochraně hodně zaměřují na hospodářské dějiny i historii techniky. U nás je to často spíše estetická stránka samotných budov.

Celý článek zveřejněný dne 13. 6. 2014 najdete na idnes.cz

Autor: Pavel Švec