Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

PRAHA - Výstava nazvaná Pražské zahrádkové osady mapuje osobitý svět těchto osad a představuje jejich vývoj v historickém i zahraničním kontextu. Navštívit ji můžete v Sále architektů ve 4. patře Staroměstské radnice, a to od 6. června do 6. října letošního roku. Otevřeno je zde denně.

Městské zahrádkové kolonie, předchůdkyně těch dnešních, jsou součástí evropských a amerických měst už od druhé poloviny 19. století. V Čechách se objevily o pár desetiletí později, na přelomu 19. a 20. století.

Zahrádkářství v českých zemích má svá specifika vyplývající jak z historického vývoje ve 20. století, tak i ze zvláštní postsocialistické situace, v níž se česká společnost nachází. Od svého počátku do současnosti zahrádky představují nejenom možnost odpočinout si od ruchu velkoměsta, ale i příležitost vypěstovat si vlastníma rukama ovoce a zeleninu.

Zahrádkaření je velmi rozšířený koníček, který není omezen na jednu společenskou či věkovou vrstvu nebo profesi; zahrádkaření se věnují mladí i staří, muži i ženy, jednotlivci i celé rodiny. O jejich zájmu vypovídá řada časopisů, televizních a rozhlasových pořadů, webových stránek i zájmových sdružení.

Evropská liga zahrádkářů, která sdružuje zahrádkáře ze 14 zemí Evropy, zastupuje přes tři miliony zahrádkářů. K nim je třeba ještě připočíst zahrádkáře Českého zahrádkářského svazu, největší české zájmové organizace, který ale není členem Evropské ligy a sdružuje téměř 170 tisíc členů ze zahrádkových osad i z přídomních zahrádek a specializovaných klubů v 2 770 místních organizacích. Mnozí naši zahrádkáři a zahrádkové osady však nejsou členy svazu, a proto je počet zahrádkářů v Čechách ještě vyšší.

Údaje o počtu osad, které v Praze existují, se liší. Podle studie vypracované pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy v roce 2012 je v hlavním městě necelých tři sta osad zaujímajících plochu 730 hektarů. Většina těchto osad je „živá\". Méně než polovina z nich je součástí Českého zahrádkářského svazu.

Nejmenší pražské osady nedosahují ani 4 000 metrů čtverečních, např. asi nejmenší osada Holyně - Ve Skalách zaujímá necelých 2 500 metrů čtverečních. Naopak největší je osada v Lipencích s rozlohou přes 48 hektarů.

Výstava odkrývá kořeny zahrádkaření v Evropě a historii i současnost pražských osad. Ukazuje, v čem se jednotlivé osady liší a co je naopak pro všechny společné. Čtyřem vybraným pražským osadám (Libeň, Skalka, Jenerálka a Vinoř) se pak věnuje detailněji. Představeny jsou také čtyři osobnosti (M. Schreber, E. Howard, I. V. Mičurin, E. Štorch), které zahrádkaření nějakým způsobem ovlivnily. Pro ilustraci je výstava doplněna informacemi a fotografiemi ze sedmi zahraničních zahrádkových osad (Velká Británie, Finsko, Švédsko, Polsko, Německo, Rakousko a Dánsko).

Cílem výstavy není propagovat předem připravený názor na zahrádkové osady, proto je výstava sestavena z množství fotografií, map a plánů, aby si každý návštěvník mohl o zahrádkaření a zahrádkářích vytvořit svou vlastní představu.