Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

Obecně je také známa skutečnost, že v loňském roce obyvatelé České republiky vykazovali enormní zájem o hypotéky, a to především kvůli obavě z růstu sazeb, a samozřejmě také z důvodu zvyšování DPH spojené s bydlením.

V první polovině letošního roku zájem o vlastní bydlení pokračoval, ovšem s nižší dynamikou než ve stejném období loňského roku. V červenci a srpnu se však zvedla druhá vlna zájmu o hypotéky a lidé si vzali ještě více úvěrů než v rekordním létě roku 2007. Co se ale dělo u našich evropských sousedů a jak si stojíme v porovnání s nimi?

Kde byl zájem o hypotéky největší?

Podle posledních údajů Evropské hypoteční federace (ročenka Hypostatu 2006) se v roce 2006 zvýšil objem celkově poskytnutých hypoték v EU 27 o 11,1 %. Ve většině zemí sedmadvacítky toto číslo rostlo, ale našly se i takové, kde byla dynamika růstu v porovnání s rokem 2005 nižší. Jednalo se především o Řecko, Irsko a Španělsko, kdysi nejrychleji se rozvíjející hypoteční trhy ze všech zemí EU 15. Naopak vyšší dynamiku růstu vykazovalo Německo, Rakousko, Polsko, Portugalsko a Velká Británie.

Ceny nemovitostí rostly v roce 2006 nejvíce v Německu, Polsku, Irsku a Velké Británii. Úroková sazba v podstatě ve všech zemích EU v uplynulých deseti letech klesala, přičemž historického minima dosáhla v roce 2005. O rok později již většina států zaznamenala mírný růst úroků. Údaje za rok 2007 budeme mít k dispozici až koncem letošního roku, dá se však opět předpokládat mírný růst sazeb.

Nízké zadlužení

Pokud pohlédneme za české hranice, zjistíme, že navzdory varovným zprávám jsme - co se hypoték týče - téměř bez dluhů. V roce 2006 činil průměrný hypoteční dluh na jednoho Čecha 790 eur, tedy necelých 20 000 korun. Za bydlení dlužíme necelý měsíční plat, což by nám takový Dán mohl závidět. S průměrnou hodnotou 40 900 eur (1 022 500 Kč) je totiž z celé Evropské unie zadlužen nejvíce. Na vlastní byt nebo dům si také ochotně půjčují Nizozemci a Irové. V zemi tulipánů dluží jeden obyvatel průměrně 32 200 eur (805 000 Kč), na zeleném ostrově s příchutí kvalitní whisky zase 29 290 eur (732 250 Kč).

Ze zemí bývalé EU 15 na bydlení nejvíce šetří Italové, jejichž průměrný hypoteční dluh na osobu činil v roce 2006 "pouhých" 4 700 eur (117 500 Kč). Ani ve skupině nově přistoupených států však příliš nevyčníváme. Víc než my si předloni půjčili obyvatelé Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty i Slovinska. Předlužení nám tedy v tomto směru zatím nehrozí.

Země - Podíl hypoték na HDP (v %) - Hypoteč. dluh na osobu (v tis. eur)

EU 27  - 49,4  - 11,6

Belgie  - 36,3  - 10,86

Bulharsko - 7 - 0,23

Česká republika - 7,1 - 0,79

Dánsko - 100,8 - 40,9

Německo - 51,3 - 14,36

Estonsko - 32,7 - 3,18

Řecko - 29,3 - 5,14

Španělsko - 58,6 - 13,7

Francie - 32,2 - 9,17

Irsko  - 70,1  - 29,29

Itálie - 18,7 - 4,7

Kypr - 21,2 - 4,02

Lotyšsko - 28,9 - 2,04

Litva - 12,6 - 0,88

Lucembursko - 34,3 - 24,69

Maďarsko - 11,4 - 1,01

Malta - 34,7 - 4,38

Nizozemí - 98,4 - 32,2

Rakousko - 23,5 - 7,34

Polsko - 8,3 - 0,59

Portugalsko - 59,2 - 8,69

Rumunsko - 2,3 - 0,11

Slovinsko - 6,6 - 0,98

Slovensko - 9,6 - 0,78

Finsko - 43,8 - 13,93

Švédsko - 56,7 - 19,18

Velká Británie - 83,1 - 26,22

Zdroj: Evropská hypoteční federace

Střední, východní a jihovýchodní Evropa

Členské státy Evropské unie ze střední a východní Evropy vykazovaly v roce 2006 průměrný růst HDP šest %, čímž předstihly většinu zemí eurozóny. Ekonomický růst povzbuzovala především silná domácí poptávka a zvyšující se export, zatímco státy jihovýchodní Evropy naopak zaznamenaly zpomalení ekonomického růstu. Od konce 90. let rovněž v těchto státech rostou ceny nemovitostí, obvykle mnohem rychleji než reálné mzdy. V Srbsku sice v roce 2006 vzrostl objem hypoték o 111 %. Naprostá většina obyvatel si vlastní nemovitost dovolit nemůže, protože malý byt v průměru vyjde na 69 000 eur (1 725 000 Kč), ale průměrný roční plat se pohybuje kolem 3 816 eur (95 400 Kč).

V zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy se rovněž liší stupeň rozvinutosti bankovního sektoru. Ve střední a východní Evropě si lidé nejčastěji půjčují na nákup nebo výstavbu nemovitosti, v jihovýchodních státech se nejvíce hypoték poskytuje na rekonstrukci. V Albánii, Srbsku, Bosně a Hercegovině, Makedonii a Chorvatsku používají banky při financování hypoték v první řadě vklady svých klientů, zatímco v České republice, Slovensku a Maďarsku již funguje kapitálový trh a hypoteční úvěru se financují z velké většiny hypotečními zástavními listy.

Budeme jednotní?

Často se také hovoří o sjednocení evropského hypotečního trhu. Usiluje o něj především Evropská komise, která k tomuto tématu vydala tzv. Bílou knihu. Zájemci tak mohou už i v českých bankách požádat o standardizovaný formulář předsmluvních informací, tzv. Code of Conduct, díky kterému mohou porovnávat podmínky úvěrů nejen v domácích bankách, ale také ve všech zemích EU, v těch bankách, kde již k užívání Code of Conduct přistoupili. V současné době se připravuje nadnárodní katastr nemovitostí (tzv. EULIS), jež by využívaly všechny evropské banky. Výzkumy Evropské hypoteční federace ale naznačují, že si většina obyvatel EU raději pořizuje bydlení i hypotéky ve své zemi. Existuje zde totiž celá řada právních, administrativních a jazykový bariér, kvůli kterým se klientům nevyplatí žádat o úvěr v cizím státě, a tak se v nejbližší době očekává sjednocování spíše v dílčích oblastech.

Autorka: Ing. Radomíra Papoušková

Autorka je ředitelka vývoje produktů Hypoteční banky a členka Výkonného výboru Evropské hypoteční federace.