Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

reklama

Spoluvlastnictví

O spoluvlastnictví se jedná tehdy, pokud je věc vlastněna více osobami, které nejsou manželi (ti mají zvlášť zákonem upravený režim společného jmění manželů). Žádný ze spoluvlastníků nevlastní konkrétní část věci (např. jeden pokoj bytu), ale celou věc jako celek. Důsledkem toho je, že každý ze spoluvlastníků má vůči společné věci stejné postavení jako samostatný vlastník při výlučném vlastnictví.

Každému spoluvlastníku tedy náleží určitý ideální podíl na společné věci (např. 1/2 budovy), který vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastník podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na jejímž základě vzniklo spoluvlastnictví. Pokud z této skutečnosti nevyplývá něco jiného, jsou podíly všech spoluvlastníků na věci stejné.

Správa společné věci

Každý ze spoluvlastníků se může účastnit na správě společné věci, přičemž z právních jednání jsou oprávněni i povinni společně a nerozdílně.

Nepřejí-li si spoluvlastníci správu vykonávat osobně, zákon jim výslovně zakotvuje i možnost ustanovit si správce, který bude pro ně společnou věc spravovat. Správcem může být zvolen některý ze spoluvlastníků, ale i jiná osoba. O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů, zákon však pro určitá právní jednání zakotvuje i vyšší kvórum (např. při zřízení zatížení společné věci je třeba souhlasu všech spoluvlastníků).

Spoluvlastníci se o správě společné věci mohou dohodnout odlišně od zákona. Pokud by se však jednalo o nemovitou věc, je třeba takovou dohodu pořídit notářským zápisem.

Převod podílu

Již neúčinná právní úprava starého občanského zákoníku zakotvovala předkupní právo spoluvlastníků k podílům ostatních. Z předkupního práva byly vyňaty pouze převody mezi osobami blízkými (manžel, rodič, vnuk atd.), předkupní právo se neuplatnilo při převodech bezúplatných.

Nynější právní úprava již předkupní právo spoluvlastníků nezakotvuje (až na výjimky týkající se zemědělského závodu a založení spoluvlastnictví pořízením pro případ smrti, tato druhá výjimka je však časově omezena na dobu šesti měsíců), nic však nebrání jeho smluvnímu ujednání.

Zrušení spoluvlastnictví

Na zrušení spoluvlastnictví se mohou spoluvlastníci dohodnout, nebo může o zrušení rozhodnout na návrh kteréhokoli z nich soud. Uplatní se tak zásada, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví proti své vůli.

Navíc může každý ze spoluvlastníků kdykoliv žádat o oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět vlastnictví rozdělit. Nesmí se tak ale stát v době nevhodné či k újmě některého spoluvlastníka. Pokud spoluvlastníci uzavírají dohodu o zrušení spoluvlastnictví k nemovitosti, musí být vždy písemná.

Ať se spoluvlastnictví zruší a vypořádá dohodou či rozhodnutím soudu, nemůže toto být nikdy na újmu osobám, kterým příslušejí práva na nemovitosti váznoucí (např. zástavní právo).

Přídatné spoluvlastnictví

Přídatné spoluvlastnictví zavádí právní úprava nově. Typicky se jedná kupříkladu o pozemek, který slouží všem vlastníkům okolních pozemků jako cesta. Jedná se tedy o takovou věc, kterou vlastní více vlastníků věcí samostatných, jež spolu tvoří funkční celek (např. zahrádkářskou kolonii). V případě nemovité věci se přídatné spoluvlastnictví zapisuje do katastru nemovitostí. Věc v přídatném spoluvlastnictví nesmí být proti vůli některého spoluvlastníka odňata společnému účelu. Převádí-li se samostatná věc, převede se spolu s ní podíl na věci v přídatném spoluvlastnictví (a naopak podíl na věci v přídatném spoluvlastnictví nelze převést samostatně).

Vloženo/aktualizováno dne 28. 12. 2017

Autor: AK Gürlich & Co.

Další témata právní poradny
Show debug