1.2.3.1. Udržování a opravy
Jediným předpisem, který definuje údržbu věci, je prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 47. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady.
Občanský zákoník pojem „oprava věci" používá, ale nedefinuje. Účetní předpisy pro podnikatele uvádějí, že „Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.“
Výdaje na udržování i opravy bytu jsou daňovým výdajem (nákladem) té osoby, která je vynakládá a současně pokud je tato osoba osobou povinnou k jejich vynaložení. Podle § 2257občanského zákoníkupronajímatel má povinnost udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Problematiku oprav a jiných změn bytu nebo domu řeší občanský zákoník v §§ 2259–2269.
Datum vložení/aktualizace: 29. 12. 2018
Autor: Ing. Petr Kout, CSc.
Další témata daňové poradny