Kde chci bydlet - Nové byty a rodinné domy na prodej

reklama

Zápis do katastru nemovitostí

V rámci této části výkladu bude v centru pozornosti katastr nemovitostí a všechny otázky s tím spojené.

Katastr nemovitostí

Katastr nemovitostí je veřejný seznam, který obsahuje souhrn všech údajů o zapisovaných nemovitostech v České republice. Součástí katastru nemovitostí je i evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Katastr nemovitostí je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky umožňujícími dálkový přístup.

Jedná se tak o veřejnou evidenci, přičemž každý má právo do něj za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty. Některé údaje evidované v katastru nemovitostí jsou přístupné na internetových stránkách katastru.

Pro výklad této problematiky je třeba definovat předmět evidence katastru.

Dle katastrálních předpisů se v katastru nemovitostí evidují:

a) pozemky v podobě parcel,

b) budovy, které nejsou součástí pozemku nebo práva stavby, a

c) kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo,

d) kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje, přičemž jsou hlavní stavbou na pozemku,

e) jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů,

f) jednotky vymezené podle občanského zákoníku,

g) právo stavby, a

h) nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.

V katastru nemovitostí sevšak neevidují drobné stavby. Těmi rozumíme stavby s maximálně jedním nadzemním podlažím, pokud zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výšku 4,5 m a zároveň jde o stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní. Za drobnou stavbu se ale nepovažuje např. garáž.

V případech převodů nemovitostí, které se zapisují do katastru nemovitostí, je třeba nemovitost dostatečně určitě specifikovat v listinách, které jsou následně podkladem pro zápis do katastru nemovitostí.

Jednotlivé nemovitosti musí být označeny následovně:

a) pozemek – parcelní číslo a označení katastrálního území (popř. údaj, že se jedná o stavební parcelu v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách),

b) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby – označení pozemku, na němž je budova postavena, číslo popisné nebo evidenční (pokud se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pak způsob jejího využití) a v případě, že je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena, též příslušnost budovy k části obce,

c) jednotka - označení budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označení pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslo jednotky a její pojmenování (v případě rozestavěné jednotky je nutné uvést též, že se jedná o rozestavěnou jednotku),

d) právo stavby – označení pozemku, ke kterému je toto právo zřízeno.

Způsoby zápisu do katastru nemovitostí

Rozeznáváme následující formy zápisu do katastru nemovitostí:

a)    vklad,

b)    záznam,

c)     poznámka,

d)    (nebo jejich výmaz).

Zápisy do katastru nemovitostí se provádí na základě písemností v listinné podobě nebo v elektronické podobě. Pokud se zapisované právo týká pouze části pozemku, musí být s listinou spojen geometrický plán, který tuto část pozemku specifikuje. Geometrický plán se pak považuje za součást listiny.

Vklad

Vkladem rozumíme zápis do katastru nemovitostí, kterým se zapisují věcná práva, práva s povahou věcných práv a práva ujednaná jako věcná práva. Konkrétně se vkladem zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence následujících práv:

a)    vlastnické právo,

b)    právo stavby,

c)     věcné břemeno,

d)    zástavní právo,

e)    budoucí zástavní právo,

f)     podzástavní právo,

g)    předkupní právo,

h)    budoucí výměnek,

i)     přídatné spoluvlastnictví,

j)     správa svěřenského fondu,

k)    výhrada vlastnického práva,

l)     výhrada práva zpětné koupě,

m)   výhrada práva zpětného prodeje,

n)    zákaz zcizení nebo zatížení,

o)    výhrada lepšího kupce,

p)    ujednání o koupi na zkoušku,

q)    nájem, požádá-li o to vlastník nebo nájemce se souhlasem vlastníka,

r)     pacht, požádá-li o to vlastník nebo pachtýř se souhlasem vlastníka, a

s)     vzdání se práva na náhradu škody na pozemku.

Vkladem do katastru nemovitostí se také zapisuje rozdělení práva k nemovitosti na vlastnické právo k jednotkám. Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu se podává katastrálnímu úřadu pouze na stanoveném formuláři, který musí obsahovat označení katastrálního úřadu, označení účastníků (těmi jsou ti, jejichž práva vznikají, mění se nebo zanikají), označení nemovitostí a zapisovaných práv a podpis navrhovatele. Správní řízení u katastrálního úřadu podléhá správnímu poplatku, který činí 1000,- Kč.

Řízení o povolení vkladu je zahájeno okamžikem doručení písemného návrhu účastníka řízení příslušnému katastrálnímu úřadu. K návrhu musí být přiloženy listiny, ze kterých vyplývá vznik, změna nebo zánik práva, které má být do katastru nemovitostí zapsáno. Všechny listiny se předkládají v originálu nebo jako ověřené kopie, přičemž podpisy musí být alespoň na jedné listině úředně ověřeny. Není-li k návrhu přiložena ani v jednom vyhotovení listina, na jejímž základě má být právo do katastru zapsáno, nebo její úředně ověřená kopie, katastrální úřad k návrhu vůbec nepřihlíží, o čemž navrhovatele informuje.

Jestliže jsou podmínky vkladu splněny, katastrální úřad rozhodne, že se vklad povoluje (to však nejdříve po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace vlastníkovi nemovitosti, že právní poměry jsou dotčeny změnou). V opačném případě návrh zamítne. Jestliže je vklad povolen a proveden, zašle katastrální úřad účastníkům vkladového řízení vyrozumění o tom, jaký vklad byl do katastru nemovitostí proveden a vkladovou listinu vyjme ze spisu a založí ji do sbírky listin. Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu.       

Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba ve správním soudnictví. Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu sice taktéž není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení, ale je možné podat žalobu, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí. 

Záznam

Záznam je zápis do katastru nemovitostí, kterým se zapisují práva odvozená od práva vlastnického, například právo hospodařit s majetkem státu či správa nemovitostí ve vlastnictví státu. Návrh na záznam může podat ten, kdo má na jeho provedení právní zájem, orgán veřejné moci nebo územní samosprávný celek.

Poznámka

Poznámka je zápis do katastru nemovitostí, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných. Poznámku zapíše katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce obchodního závodu, vyvlastňovacího úřadu, pozemkového úřadu, soudního exekutora, dražebníka, insolvenčního správce či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána. Takovýmto rozhodnutími je například exekuční příkaz k prodeji nemovitosti.

Zvláštním případem je poznámka spornosti. Ta se uplatní v případech, pokud stav zapsaný v katastru nemovitostí není v souladu se stavem skutečným. Zapisuje se na žádost osoby, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhá-li se odstranění nesouladu a prokáže-li, že své právo již uplatnila u soudu. Pokud je poznámka spornosti zapsána do katastru nemovitostí, působí vůči třetím osobám. Pokud by tak např. v době před vynesením rozsudku o určení vlastnického práva k nemovitosti došlo k jejímu prodeji, uplatní se poznámka spornosti i vůči tomuto převodu, který nastal po jejím zápisu, což by mělo za následek výmaz zápisu toho převodu.

Vloženo/aktualizováno dne 28. 12. 2017

Autor: AK Gürlich & Co.

Další témata právní poradny
Show debug