Kde chci bydlet - Nové byty, rodinné domy

Autorka: Ivanka Kowalski

Vytváření domova je tvůrčí činnost, které se může věnovat každý. Když uvážíte, kolik času tam strávíte a kolik peněz do něj postupně investujete, tak proč nevytvořit prostředí, které vám maximálně vyhovuje?

Ne každý si může dovolit profesionální pomoc architekta nebo bytového návrháře při zařizování, a tak se velmi zjednodušeně pokusím vytvořit návod jak systematicky a logicky postupovat při zařizování bytu.

Držíte klíče od nového bytu. Co dál?

Prvním krokem by mělo být důkladné zamyšlení se nad tím, jakým způsobem budete prostor využívat. Podle toho se byt rozdělí na jednotlivé zóny. Záleží samozřejmě na tom, v jakém stádiu dokončenosti jste byt zakoupili a jaké změny lze ještě provést. Ale i relativně nepatrný, avšak dobře promyšlený zásah, může hodně změnit.

Jako příklad použiji byt 3+kk a ukážu, jak se dá uzpůsobit požadavkům tří zcela odlišných „typizovaných" rodin.

Rodina „A", říkejme jim třeba Abrahámovi, je starší manželský pár bez dětí, který potřebuje jen jednu ložnici, ale využije domácí pracovnu a také místo pro přespání občasných návštěv. Jejich životnímu stylu vyhovuje více otevřené uspořádání obytného prostoru. Viz plánek Rodina A:

Rodina „B", pro náš účel Broučkovi, je mladá rodina s miminkem. Byt potřebuje jasné dělení na klidovou a společenskou zónu. Broučkovi v noci upřednostní snadnou dostupnost mezi ložnicemi, spokojí se s rodinnou koupelnou, ale chtějí samostatnou technickou místnost s prádelnou. Ve společenské zóně je třeba vytvořit prostor, kde si dítě nebo děti mohou hrát tak, aby byly stále pod dozorem rodičů. Viz plánek Rodina B:

Rodina „C", pojmenujme ji například Cepákovi, je rodina s dospívajícími dětmi. Ložnice rodičů a dětí by měly být více oddělené - jak děti, tak rodiče potřebují své soukromí. V případě dvou dětí je i v rámci dětské ložnice třeba zajistit alespoň částečné soukromí. Potřebují dvě samostatné koupelny, v jedné z koupelen bude pračka. Viz plánek Rodina C:

Kam s tím?

Při plánování uspořádání nového bytu je třeba brát v úvahu úložné prostory. Bez nich by se vám špatně žilo a i sebekrásnější interiér by se za krátkou dobu změnil ve skladiště. Proveďte doma takovou menší inventuru svých věcí a zjistěte, kolik máte knížek, CD a DVD, kolik mají děti hraček, jaké množství oblečení, kabátů, bot ukrývají vaše skříně a podobně. Já se vždy snažím spočítat, kolik běžných metrů je třeba na věšení krátkého oblečení, dlouhého oblečení, kolik polic je třeba na boty a další věci.

Jídlo, základ rodiny

Velkým trendem současného bydlení jsou větší multifunkční obytné místnosti, v nichž se odehrává vaření, stolování, odpočinek, přijímání návštěv, sledování televize... Zařídit takovou místnost není tak jednoduché. Je nutné vycházet z toho, kolik lidí bude prostor využívat a jakým způsobem. Jste vášniví kuchaři a rádi a často vaříte? Pak kuchyně a její design budou v popředí.  Zvete často návštěvy na večeře? V tom případě budete potřebovat velký či rozložitelný jídelní stůl. Při zařizování je nutné dbát na dodržování zásad ergonomie, například jídelní stůl musí být blízko kuchyně/kuchyňského koutu, aby se s jídlem nechodilo přes půl místnosti. Zachovat dostatek prostoru na základní "trasy", tj. uvědomit si, kudy se bude často chodit a kde bude největší provoz. Promyslet základní pohledy a průhledy, aby nebyly blokované - na co se díváme od jídelního stolu, z pohovky, jak a odkud se budeme dívat na televizi. V úvahu je třeba brát i denní světlo.

 Použité materiály

Dalším krokem by měl být výběr materiálů - podlahové krytiny, interiérové dveře, obklady v koupelnách, povrchy vestavěného nábytku. Hrou materiálů a barev lze úplně změnit atmosféru. Například tmavé tóny na podlaze působí elegantně, světlejší dřevo s výraznou kresbou zase rustikálně. Je důležité vše důkladně promyslet a zvolit materiály, které jsou funkční, slučují se s daným prostorem (například nepoužít koberec v kuchyni) a které se harmonicky doplňují. Abyste dodrželi jednotný ráz bytu, doporučuji omezit počet zvolených materiálů. Pokud použijete stejnou podlahovou krytinu pokud možno na všech podlahách, nebo různé typy krytiny, nicméně "tón v tónu", vytvoříte iluzi většího prostoru a celý interiér se vám krásně sjednotí. Nyní trochu předběhnu: mějte na zřeteli, že pokud zvolíte temnější tóny podlahy, musíte použít intenzivnější osvětlení, protože tmavé barvy světlo pohlcují. Berte v úvahu, že interiér bude zařízen nábytkem. Zvolíte-li podlahy nebo dveře s příliš výraznou barvou nebo kresbou, hodně tím omezujete své možnosti dalšího zařízení.

 Budiž světlo

Dalším krokem je výběr osvětlení. Pro mnohé je osvětlení jen podružnou záležitostí, kterou nijak neřeší anebo řeší příliš pozdě. Výběr pohovky či stolu můžete odložit až na závěr, ale vzhledem k tomu, že osvětlení je součástí elektrorozvodu, musíte o rozmístění světel uvažovat už od samého začátku.

Umělé osvětlení nahrazuje denní světlo, umožňuje nám normálně fungovat, i když je venku tma. Dokáže vytvořit dramatický efekt při vnímání okolního prostoru. Zvýrazňuje barvy a dotváří atmosféru. I ten nejkrásnější interiér bude vypadat fádně a depresivně, pokud jej osvětlíte jen zářivkou u stropu. Základem je tedy správně vyvážit funkci a estetiku osvětlení.

Na začátku nemusíte vybrat konkrétní osvětlovací tělesa, ale je nezbytné důkladně promyslet umístění jednotlivých světelných zdrojů a rozlišovat přitom tři typy osvětlení: všeobecné osvětlení - to je většinou rozptýlené stropní osvětlení, které zajišťuje celkovou úroveň osvětlení v prostoru, specifické funkční osvětlení - většinou intenzivní a soustředěný paprsek který zajišťuje dostatek světla pro konkrétní činnosti jako například nasvícení pracovního stolu, a kuchyňské linky a atmosférické osvětlení - je málo intenzivní a slouží k dotvoření atmosféry.

Bílá, nebo barevná?

S materiály a osvětlením souvisí další aspekt, a to výběr barev. Čistě bílé zdi jsou považovány za typické pro moderní interiéry. Pokud byste rádi použili barvy, ale nevíte jak na to, doporučuji vám začít se světlou neutrální barvou - bílou, béžovou, šedou. Po čase, až se s interiérem sžijete, můžete zvolit odvážnější barvy. Výrazné barvy však doporučuji jen jako akcent - kupříkladu na jedné ze zdí. Nebojte se sytějších barev i v místnostech, které nemají dostatek přírodního světla. Ač se to může zdát nepochopitelné, nejhorší je zvolit pro místnosti, které nejsou plně osvětleny denním světlem, bílou výmalbu. Zdi budou totiž při nedostatku světla vždy působit šedě.

Barvami a vzory na stěnách se dá úplně změnit vzhled místnosti. Sytě tmavé barvy a hustý vzor ohraničují prostor a zútulňují jej. Svěží a světlé barvy naopak vyvolávají iluzi, že zdi ustupují do pozadí, vyvolávají pocit vzdušnosti a prostornosti. Pokud zvolíte vzorované tapety, je třeba pečlivě zvážit vzor a mít na zřeteli proporce. Například je zcela nevhodné použít příliš velký vzor v malé místnosti, anebo naopak příliš drobný vzor ve velkém prostoru. Při volbě barev a vzoru myslete globálně, slaďte barevnost nejen v rámci místnosti, ale celého bytu.

 Méně je někdy více

Na závěr přijde na řadu samotné dekorování, výběr volně stojícího nábytku, textilií a doplňků. Je více než pravděpodobné, že již nějaký nábytek máte. Ne vše ale budete moci použít. Ujasněte si, jaký nábytek či doplněk si ponecháte, než začnete pořizovat nové. Zvažte, jak moc je nutné si každý z těchto kousků ponechat a je-li to natrvalo, nebo jen na přechodnou dobu. Každá součást vašeho původního domova vám totiž do určité míry svazuje ruce při zařizování a tím i určuje směr, kterým se budete ubírat. Máte-li například starý jídelní stůl, omezuje vás to ve volbě jídelních židlí. Když budete chtít stůl po čase obměnit, budete už mít ony nové židle, které se hodily ke starému stolu, a čeká vás problém při ve výběru stolu nového. Takže vše důkladně promyslete a nekompromisně se zbavte nepotřebných věcí.

V tomto článku jsem naznačila jakým způsobem postupovat při zařizování bytu, ale některých z uvedených témat jsem se dotkla víceméně okrajově. Blíže se jim budu věnovat v dalších článcích v této poradně na stránkách portálu www.kdechcibydlet.cz.

O autorce: